Musí moudrák opravdu ven?

12.04.2016 | MDDr. Adam Šíma

Extrakce třetího moláru, v bájesloví internetových diskuzních fór známá jako „vysekávání moudráku z kosti“, je jedním ze symbolů zubolékařského konání. S tím, jak člověk coby živočišný druh zpohodlňuje a kouše stále stravitelnější a snáze rozžvýkatelnou potravu, zmenšují se i jeho čelisti. Třetí stolička se tak nám, evolucí změkčilým lidem, velmi často prostě a jednoduše nevejde to pusy a má potenciál činit problémy. Podobně jako slepák. Zubaři tak čelí zvídavé otázce svých pacientů, zda osmičky musejí ven. A chtějí slyšet, že ne. V očích se jim přitom nezračí smrt, ale odlesk ostré jehly, zubaté extrakční páky a gigantických kleští se dvěma hroty. Tahle svatá trojice totiž vždycky čeká nedaleko. Kdy tedy osmičku vytrhnout?

V první řadě tehdy, pokud se nedá vyčistit nebo je rovnou zkažená. To platí jako pro horní osmičky, které rády rostou směrem ke tváři a jejich čištění vyžaduje zručnou manipulaci s jednosvazkovým kartáčkem proklatě blízko zóny dávicího reflexu. Problémem je i anatomicky komplikovaný prostor mezi sedmičkou a osmičkou, kde je pečlivá hygiena vykonávaná mezizubním kartáčkem ze sféry sci-fi. Nejenže se z mezizubí zkazí osmička, ale i zadní strana sedmičky. Pořádně spravit zadní plochu sedmičky, to je malé stomatologické předpeklí. Nečistitelné osmičky tak mnohdy extrahujeme i jako prevenci kazu sousedního zubu.

Dalším evergreenem, zejména v dolní čelisti, jsou záněty sliznice kryjící jen zčásti prořezaný moudrák. Když se do prostoru mezi sliznici a zub dostanou zbytky potravy, na kterých s chutí hodují bakteriální kolonie, dojde k bolestivému zánětu, takzvané perikoronitidě. Obvykle jde svou povahou o nepříliš závažný stav, který se mnohdy i spontánně upraví, ale dovede fatálně narušit harmonický průběh rodinné rekreace. Navíc se zánět i několikrát do roka opakuje aa slabší jednice efektivně vyřadí z provozu.

Z méně častých příčin, proč musí osmička ven, jmenujme rozvoj cysty v jejím okolí nebo například situace, kdy by se zub nacházel v místě průběhu lomné linie u zlomenin čelisti a bránil její repozici. Takové stavy ale už do kompetence praktického zubního lékaře nespadají.

V zásadě platí, že zub, který jde vyčistit, a tím myslím opravdu jde vyčistit (ne že si to jeho majitel myslí), je vždy dobré ponechat na místě. Mohl by se někdy hodit. O tom ale zase jindy.

Čištění a trhání zdar!

Další články z blogu:

Objednejte se k nám
+420 604 442 442
+420 273 130 160