Krvácejí Vám dásně?

14.09.2015 | MDDr. Adam Šíma

Skoro každého svého pacienta chtě, nebo spíš nechtě, plísním za zánět dásní. Reklamními spoty zprofanovaný a neškodně znějící obrat „zánět dásní“, který doprovázen krvavým kousnutím do jablka zjemňuje v pozadí skotačící rodinka v čele s babičkou lepící protézu, žádné mrazení v zádech nevzbuzuje. Proč tedy zubní lékaři se zánětem dásně tak otravují, když to nebolí? Že by je platily firmy vyrábějící mezizubní kartáčky? Bohužel pro zubaře tomu tak není.

Skoro každého svého pacienta chtě, nebo spíš nechtě, plísním za zánět dásní. Reklamními spoty zprofanovaný a neškodně znějící obrat „zánět dásní“, který doprovázen krvavým kousnutím do jablka zjemňuje v pozadí skotačící rodinka v čele s babičkou lepící protézu, žádné mrazení v zádech nevzbuzuje. Proč tedy zubní lékaři se zánětem dásně tak otravují, když to nebolí? Že by je platily firmy vyrábějící mezizubní kartáčky? Bohužel pro zubaře tomu tak není.

Zánět je stereotypní univerzální reakcí těla, která se uplatňuje při obraně a hojení. Základní projevy zánětu jsou krvácení, zarudnutí, otok, bolest a špatná funkce zanícené tkáně. Už z tohoto nezáživného popisu je zřejmé, že zánět v těle nechceme. Zánětlivá reakce kolem 32 zubů do hloubky 3 mm pod dáseň je obrovská plocha infikované rány a předpokládám, že nikdo nechce v ústech olizovat masíčko, které 20 let krvácí, otéká, zapáchá a neumře.

Popišme si zánět dásně blíže. Víme, že zánětlivá reakce je vyvolaná dlouhodobou přítomností bakterií na špatně vyčištěných místech zubů, tedy nejčastěji v mezizubí a u krčků. Část populace ústních bakterií je zubožravá a odpovědná za zubní kazy, zatímco druhá část, takzvané parodontální bakterie, je masožravá a žere dásně. Právě tyto bakterie jsou velmi agresivní, enzymaticky dásně rozkládají, pronikají do měkké tkáně, prostupují i do cév krevním oběhem se šíří do celého těla. Proces, kdy bakterie žere maso, se dá v obecné řeči nazvat hnilobou. Člověk se zánětem dásně v podstatě hnije zaživa. Kdyby tuto schopnost aktivního pronikání do těla měly třeba bakterie trávicího traktu, přestupovaly by stěnu střeva a umřeli bychom během pár hodin na sepsi, tedy celkovou otravu krve.

Aby se bakterie zubního plaku nešířily do těla v takovém množství, které by imunitní systém i zdravého člověka nadmíru zatěžovalo, reaguje tělo nám známou zánětlivou reakcí, která část bakterií likviduje už v ústech. Zlomek bakterií se ale do krevního oběhu i tak šíří a organismus je musí ničit. Jak stárneme, vyčerpává se i náš imunitní systém, který v pokročilejším věku musí pracovat daleko více a proti závažnějším infekcím nebo poškozením už ne tak mladého a výkonného těla. Aby si imunitní systém trochu odlehčil a uvolnil bojeschopnou kapacitu, musí eliminovat co nejvíc hrozeb, tedy i parodontální bakterie. Tělo ale na bakterie nalepené na povrchu zubu nebo kořene pod dásní nedosáhne. Jedinou možností, jak může organismus eliminovat pronikání bakterií z mezizubí do krve, je eliminovat samotný mezizubní prostor, což udělá tak, že se zbaví zubů. Jak se ale tělo zbaví zubu, když na rozdíl od zubaře nemá kleště? Rozpustí kost v okolí zubu, aby zub ztratil oporu a vyviklal se. To už ovšem nejde o snadno léčitelný a trvalé následky nezanechávající zánět dásně, ale zánět kosti a takovýto nevratný a již hůře zastavitelný stav nazýváme parodontitidou. Pokud tedy pacient nečistí a lékař zanedbá banální zánět dásně, skončí jednou pacient bez zubů, byť třebas nikdy neměl jediný zubní kaz.

Jak se zánět dásně léčí? To byste to měli moc jednoduché. Pokud nepoužíváte mezizubní kartáčky, stoprocentně zánět dásně máte. Sáhněte se proto do svědomí a přijďte k nám na prohlídku nebo k dentální hygienistce. Tam se dozvíte víc!

Další články z blogu:

Objednejte se k nám
+420 604 442 442
+420 273 130 160